Bernardýn - svatobernardský pes
V roce 962 n.l. založil Bernard de Menthon v 2472 m vysokém horském
průsmyku klášter. Jeho záměrem bylo, aby zde našli útočiště zbloudilí,
vyčerpaní či bezradní cestovatelé, obchodníci a vojáci, kteří průsmykem
procházeli. Tento alpský průsmyk, který byl až do začátku 20. století
jedinou schůdnou cestou, jak se dostat z Itálie do Švýcarka a naopak,
je znám svým děsivým počasím, kdy v průměru 350 dní v roce je sněhová
vánice, bouře nebo hustá mlha, to vše s neustálou hrozbou lavin.
První zmínka o přítomnosti psů v tomto klášteře se datuje až na rok
1695, (i když nejstarší zachovaný písemný dokument potvrzující tento
fakt, pochází z roku 1707). Zda-li je to rok správný, těžko říci, neboť
klášter v šedesátých létech 17. století kompletně vyhořel, a tedy i
veškeré písemné zprávy byly zničeny. Až posléze mnichové - členové řádu
sv. Augustina - zjistili, že za výborným hlídacím psem - bernardýnem
(Němci ho nazývali "alpský pes"), se skrývá dobrosrdečný zachránce
lidských životů. Psi z kláštera sv. Bernarda byli známí nejen svou
silou a ochotou pomoci každému člověku, který jejich pomoc potřebuje,
ale i vynikajícím orientačním smyslem a vždy, za každého počasí,
trefili s naprostou jistotou do kláštera. Byli dokonce schopni vytušit
a dát najevo, že se blíží sněhová bouře. Spolehlivost a obětavost
těchto psů byla známá široko daleko. Také Napoleonovi vojáci, kteří
statečnému psovi, jenž jim neúnavně pomáhal průsmyk projít, dali jméno
Barry, hlásali o jeho srdečnosti a odvaze všude kam přišli.
Bernardýn - původ
V průsmyku Velkého Sv. Bernarda ve výši 2469
metrů nad mořem založili mniši v 11. století hospic určený jako
útočiště pro cestující a poutníky. V tomto hospicu se od poloviny 17. století chovali na hlídání a na ochranu velcí horští psi – bernardýni. Tito psi se brzy začali používat jako průvodci a zvláště jako záchranáři.
Bernardýn - charakteristika
Povaha svatobernardského psa je přátelská a mírná, ale taktéž pozorná a otevřená. U dospělého psa můžeme očekávat určitou míru rezervovanosti a důstojnosti. Jeho inteligence, přizpůsobivost a horlivost z něj dělá příjemného společníka a ochotného pracovníka.
Bernardýn – výška, váha
Výška psa je 70 - 90 centimetrů, průměrná výška fen je 65 - 80 centimetrů. Váha je úměrná výšce a pohybuje se v rozmezí 50 - 91 kilogramů.
Bernardýn - srst
Existují krátkosrstí a dlouhosrstí svatobernardští psi. Zbarvení je hnědé s bílou nebo bílé s hnědou. Svatobernardský pes musí mít bílé končetiny, hruď, špičku ocasu a lysinku a bílou skvrnu na šíji nebo bílý límec.
Bernardýn - péče o srst
Pouze v období línání je nutné denní kartáčování k odstranění uvolněné srsti. Psa koupejte jen v případě nutnosti. Uši psa je nutné udržovat v čistotě, drápky krátké.
Bernardýn - povahové rysy
Veselý, inteligentní, poslušný, přátelský, milý, velmi přítulný, klidný, ostražitý.
Bernardýn - výchova
Výchova bernardýna je složitější. Pro svatobernardské psy
platí, že musí být vychováváni s velkým pochopením. Postarejte se o to,
aby pes nebyl příliš tělesně zatěžován v období vývinu.
Bernardýn - pohyb
Bernardýn je velmi činorodé a aktivní plemeno a v případě nedostatku vyžití si hledá vlastní vybití energie.
Potřebuje každodenní mnohakilometrové procházky, společný běh s
majitelem nebo trénink v zápřahu, se kterým se dá začít přibližně od
dvanáctého měsíce věku.
Bernardýn - věk
Bernardýn se dožívá věku kolem 11 let, ale i déle.
Bernardýn – zajímavosti
Od roku 1776 je zaznamenáváno mnoho zpráv o záchranných akcích, ve kterých hráli bernardýni hlavní roli zachránců, převážně legendární bernardýn Barry.
