Řád: šelmy
Čeleď: psovití
Rod: canis lupus tundrorum
Délka: 100 – 105 centimetrů
Hmotnost: 70 – 80 kilogramů
Výskyt: celá Antarktida
Vlk polární žije na Antarktidě, kde v dubnu stoupá teplota vzduchu jen výjimečně na -30 °C, přes ledová pole neustále vane silný vítr o teplotě až -100 °C. Zem zůstává trvale zamrzlá až několik centimetrů.
Jen málokteří savci dokáží přežít v takových podmínkách jako vlk polární. Nejpočetnější jsou lumíci a sněžní zajíci, ale smečka vlků potřebuje ke svému přežití i větší kořist. Nejčastější kořistí vlka polárního jsou pižmoni a karibu.
Jelikož jsou karibu i pižmoni příliš silní a vlk je nedokáže skolit sám, musí lovit ve smečce. Když se smečka vlků přiblíží k pižmoňům, ti už většinou bývají připraveni na útok v kruhovitém postavení.
Vlci stále obíhají okolo kořisti, čímž ji nutí měnit pozici. Tato taktika často nemá úspěch, ale když mají vlci štěstí, ztratí pižmoni nervy a rozeběhnou se. Vlkům pak stačí jen okamžik na to, aby zpozorovali slabé či mladé zvíře a zaútočili na něj. Jakmile vlk kořist zakousne, přispěchají mu ostatní na pomoc a strhnou ji společně na zem.
Vlk polární se nejčastěji pohybuje vytrvalým klusem a běh používá jen při štvaní kořisti. Konečnou fází při útoku na oběť je skok.
Na podzim a v zimě zůstává smečka vlků pohromadě. Po odpáření v březnu však březí samice opouští smečku a vyhledává si vlastní doupě. Častokrát si vyhrabává nové, ale když je půda zamrzlá, je nucená svá mláďata přivést na svět ve starém doupěti, což bývá dutina nebo škvíra ve skále.
Mláďata vlků se rodí slepá, bezmocná a závislá na matce. Asi do měsíce mláďata začínají žrát maso. Od té chvíle se na jejich výživě podílí i smečka.
Základ smečky vlků tvoří vlčí rodina.
Vlci většinou žijí v malých smečkách. Nejčastěji se jedná o smečky, které jsou tvořeny rodinou, což je párem rodičů s mláďaty a nespárovanými staršími vlčaty.
Ve smečce vlků vládne přísná hierarchie. Samec vede smečku a jeho partnerka má skoro rovnocenné postavení. Další vlci si pak své postavení musí vybojovat. Při lovu nebo při krmení mláďat spolupracují všichni vlci.
Ve smečkách se o výchovu a ostrahu mláďat starají i ostatní samice. V případě, že matka uhyne, dojde k tomu, že ostatní starší sourozenci mláďata usmrtí a sežerou.
Vlk zůstává častokrát několik dní bez potravy. Pak ale dokáže sežrat až 10 kilogramů potravy najednou.
Vlci ve většině případech bývají úspěšní jen v patnácti procentech svých pokusů o úlovek.
Ve smečce vlků bývají jeden nebo dva mladí vlci jako pečovatelky a hrají si s mláďaty, dokud se nevrátí jejich matka.
Jelikož je na Antarktidě velmi málo potravy, sežere vlk zajíce sněžného i s kůží, chlupy, tukem a kostmi.
