Chobotnice pobřežní zpravidla žije u dna jeskyně či skalní rozsedlině mělkých vod. Často si svými rameny vystaví „pevnost” z kamenů. Pohybuje se buď plaváním nebo lezením po dně, ale v obou případech k tomu používá svá ramena.
Přes den se chobotnice pobřežní často skrývá ve svém úkrytu a pozorně sleduje, nejbližší okolí.
Chobotnice pobřežní má velké oči s víčky, které jsou přizpůsobené vidění při nedostatku světla pod mořskou hladinou. Její oči se dokáží pohybovat a rozeznávat detaily okolních předmětů.
Chobotnice pobřežní se vyskytuje po celém světě, ale přednost dává teplým mořím. Proto je v takovém Severním moři velmi vzácná.
Chobotnice pobřežní, tak jako většina podmořských a dravých živočichů, vyplouvá lovit až s ubývajícím denním světlem. Mezi její nejoblíbenější potravu patří krabi, mlži a langusty.
I když chobotnice pobřežní patří mezi skvělé plavce, loví převážně pomocí lsti ze zálohy. Dovede totiž přizpůsobit barvu svého těla okolí. Takhle zamaskovaná se potom ze svého úkrytu prudce vrhne na neopatrnou kořist a omračuje ji svým nervovým jedem. Pomocí svých dlouhých a silných ramen pak chobotnice svou kluzkou kořist uchopí.
Uvázne-li v objetí chobotnice kořist, která je chráněná tvrdou lasturou nebo krunýřem, rozdrtí ji čelistmi, které svým vzhledem připomínají papouščí zobák. Někdy se stane, že chobotnice pobřežní dostane chuť na nebezpečnou kořist, jakou je třeba humr. V tom případě však používá jinou taktiku: vypustí do vody oblak svého barviva, a tak oběti zkomplikuje orientaci. Takto zahalena ochranným oblakem zaútočí na kořist zezadu.
Chobotnice vypadají při páření, jako by se držely za ruce. Ovšem skutečnost je jiná. Samec pomocí speciálně utvářeného ramene vysílá balíčky spermií do plášťové dutiny samice, kde dochází k oplodnění. Asi o týden později samička naklade do hnízda vajíčka o velikosti hroznového vína a překryje je rosolovitou hmotou. Až do vylíhnutí mláďat, což je čtyři až šest týdnů, snůšku hlídá, často ji kontroluje a čistí vajíčka.
Larvičky vylíhnuté z vajíček vypadají jako nepatrné, jen tři milimetry velké chobotničky. Vznášejí se mezi planktonem ve vodě, do doby, než neklesnou ke dnu. Zde začnou velmi rychle nabývat na velikosti i hmotnosti.
První inkoust na psaní se vyráběl z barviva, které se tvoří v inkoustovém vaku chobotnice pobřežní.
Když chobotnice přijde o jedno ze svých dlouhých a silných ramen, může ji brzy dorůst rameno nové.
Chobotnice pobřežní jsou docela nepořádné. Kolem sebe rozhazují lastury od sežraných mušlí, čímž prozrazují místo svého úkrytu.
Chobotnice je příslušnicí kmene měkkýšů, a je tedy i vzdálenou příbuznou obyčejných hlemýžďů.
