No, tento autor asi moc rybek neodchoval (Santner Jaroslav, 4. 11. 2010 19:20:14)
Akvaristikou se zabývám již čtyřicet let. Za tuto dobu jsem vyzkoušel téměř vše, o čem jsem se v odborných publikacích dočetl. Bohužel musím ale konstatovat, že pokud přejdeme na radu autora na umělá krmiva, moc rybek neodchováme a většinu druhů se nám nepodaří dostat vůbec do tření. Již za socializmu kvetl obchod s rybami vypěstovanými u nás a Zverimex jich vyvážel do tehdejší NSR statisíce. Všichni úspěšní producenti podle mých informací krmili živým krmivem z přírodních zdrojů. Něco se pěstovalo i uměle, jako například mikry, Grindal, roupice a octomilky, ale pro každého chovatele to bylo pouze doplňkové krmivo v obdobích, kdy se nedalo v přírodě nic ulovit. Tato reklama na umělá krmiva může svést začátečníky, ale zkušené akvaristy nemůže přesvědčit. Je pochopitelné, že živé krmivo z přírody je vždy velké riziko. Proti riziku má akvarista zbraňe, kterými jsou dlouhodobé zkušenosti, dobrý pozorovací talent a přemýšlivá hlava. K jeho konkurenčním zbraním patří i to, že si získané informace ponechává pro sebe jako houbař svoje místečka. Proto se zde a všude jinde dočtete jen stokrát omleté nesmysly o živém krmení. Živé krmení je věda a klíč k úspěchu zaplacený mnoha zklamáními. Tím je ale akvaristika také zajímavá. Proces, ve kterém se někam něco nasype a na druhé straně z toho něco se zárukou vypadne je průmyslový velkochov kuřat nebo prasat. Ty ale nechováme pro radost a krásu.
