Labuť velká je hojně rozšířena ve střední Evropě a na Britských ostrovech, ojediněle se ale vyskytuje i v severní Evropě, směrem na východ až po Mongolsko.
Jestliže si labutí pár zvolí své teritorium a začne stavět hnízdo, stane se samec vášnivým obráncem svého území. Když se přiblíží jakýkoliv vetřelec, ať už to je jiná labuť či člověk, zaujme samec opravdu hrozivý postoj. Nadzvedne křídla a naježí peří na hřbetě a s prohnutým krkem plave prudce proti útočníkovi.
V našich krajích si labutě velké hájí svá území, ovšem v takové Anglii nebo Dánsku žijí v koloniích.
Ve střední Evropě a na Britských ostrovech zůstávají labutě většinou na hnízdišti i přes zimu a spojují se do malých hejn.
Labutě velké jsou převážně vegetariáni a přijímají potravu během celého dne. Tu získávají hlavně pod vodou, kde spásají vodní a bahenní rostliny. Příležitostně se vydávají na pevnou zem, kde spásají trávu, klásky obilí a jiné rostliny. Labutě výjimečně pozřou i malé rybky, hmyz či žáby.
V parcích a nepřístupných místech, např. na nábřežích ve městech bývají krmeny i návštěvníky, kteří labutím přinášejí chléb a jiné pečivo, které pak tvoří podstatnou část jejich potravy.
Samice snáší přibližně 5 – 8 vajec, vždy jedno během 48 hodin. Mláďata se líhnou po 36 dnech a oba rodiče o ně starostlivě pečují a brání. Mláďata sice hnízdo opouštějí poměrně brzy po vylíhnutí, ale do příchodu zimy zůstávají s rodiči. Své hnědé zbarvení ztrácejí mladé labutě okolo jednoho roku života.
