Nutrie (Myocastor coypus) je statné zvíře, může mít hmotnost přes deset kilogramů, obvykle se však pohybuje mezi 5-8 kg. Hnědě zbarvené tělo měří 50-60 cm, ocas je dlouhý okolo 30 cm. Tupě ukončená hlava je nápadná mohutnými vyčnívajícími řezáky oranžové až kaštanové barvy a dlouhými hmatovými vousy. Oči a uši jsou nápadně malé. Končetiny jsou pětiprsté, zadní opatřené plovacími blánami. Přední nohy mají uchopovací schopnost a zvířata si jimi mohou podávat potravu. Dlouhý šupinatý ocas je lysý a při plavání slouží jako kormidlo.
Nutrie v přírodě obývá mokřadní oblasti a okolí vodních toků, aktivní je především v noci, ale i ve dne. Ukrývá se v dlouhých norách, které buduje v březích. Nory jsou zakončeny hnízdní komůrkou. Někdy si také staví hnízda ve spleti vodního rostlinstva. Při ochlazení jsou méně aktivní a více času tráví v doupatech. Vyskytují se v oblastech s mírným podnebím, ale mrazy zde nejsou tak tuhé jako u nás.
Nutrie žijí v malých rodinných skupinách, které vede stará samice. Živí se vodním rostlinstvem, travinami, plody a nepohrdnou ani menšími vodními živočichy. Samice má mléčné bradavky umístěné vysoko na bocích, což jí umožňuje kojení mláďat ve vodě. Březost trvá okolo 130 dnů, rodí obvykle 2-3 krát ročně okolo 6 mláďat, výjimečně jich může být i přes deset. Pohlavně dospívají do 8 měsíců, dožívají se až 15 let.
Jih Jižní Ameriky, vysazena byla na mnoha místech celého světa.
Chov nutrií je velmi dobře rozpracovaný, od konce 19. století jsou nutrie chovány na farmách pro ceněnou kožešinu i chutné maso. Za tu dobu bylo vyšlechtěno mnoho barevných rázů (černé, zlaté, bílé, safírové, perlové a další). Chov nutrií se provozuje několika způsoby. Nejčastěji praktikovaný je chov v párech nebo v polygamii. Zvířata se umístí v malých ohradách o rozměru 200 x 150 cm s výškou stěn 80 cm, asi 1/4 nádrže tvoří bazén hluboký okolo 50 cm. Přepážky mezi klecemi musí být pevné, aby zvířata z vedlejších kotců na sebe neviděla a navzájem se nerušila. Bazén se má mírně svažovat, aby zvířata měla dobrý přístup k vodě. Vhodné je i prkno umístěné 3-5 cm pod hladinou vody, na kterém zvířata ráda odpočívají ale i přijímají potravu. Vodu udržujeme čistou, proto je vhodné chovy nutrií umisťovat poblíž vodních zdrojů. K výběhu je přistavěn budník 100 x 70 x 60 cm (d x š x v), s vlezovým otvorem 20 x 20. Budník vysteleme důkladně slámou, zejména za tužších mrazů. Do této ubikace umístíme pár zvířat.
Sestavit chovný pár je někdy obtížné, neboť zvířata se mohou navzájem napadat. Samec někdy vyrušuje samici natolik, že dojde k potratu mláďat. Samice s mláďaty zase může vyhánět samce z budníku i od krmení. Proto se někdy praktikuje spojování zvířat pouze v období říje samice, po dobu březosti a odchovu mláďat jsou oba umístěni samostatně.
spočívá v umístění 4-8 samic a i samce do větší klece.Pak máme dvě možnosti. Samice můžeme ponechat společně v ubikaci nebo je po zjištění březosti odstavujeme do samostatných klecí. V prvním případě je nutné umístit v zařízení dostatečný počet budníků, v druhém mohou být potíže se zpětným zařazením samice do skupiny. Zvířata se musí navzájem respektovat, spojujeme dohromady samice, které se znají nebo sourozence a cizího samce. Občas se provozují i polovolné chovy jako u ondater, na větších oplocených plochách na březích rybníků.
Nutrie zařazujeme do chovu ve věku okolo osmi měsíců s hmotností alespoň 4 kg. Říje probíhá v pravidelných 24-30 denních intervalech a trvá 2-4 dny. Po porodu se říje dostavuje do několika dnů. Připouští se, ale až při druhé říji, kdy je větší pravděpodobnost zabřeznutí. Březost lze dobře rozeznat podle změn mléčných bradavek nebo prohmatem.
Samice je březí trvá 128-133 dnů a rodí obvykle 4-6 mláďat. Po několika dnech vylézají z hnízda a začínají přijímat měkké druhy krmiva, odstavují se ve věku 6-7 týdnů. Samice v dobré kondici mohou mít až dva vrhy ročně. Zvířata jsou plodná do 5-6 let, pak klesá četnost vrhů i počet mláďat v nich. Samice se ve velkochovech vyřazují ve věku 3-4 roky, samci ve 3-5 letech.
Základním krmivem pro nutrie je zelené krmení a seno. V létě podáváme luční trávu, jetelotravní směsi, vojtěšku, zelenou kukuřici..., seno se podává hrubší, nejlépe krátce nařezané a zamíchané v jiném krmivu. V zimě se krmí především krmná řepa, mrkev, vařené brambory a drcené seno.
Celoročně podáváme větve listnatých a ovocných dřevin. Krmnou dávku doplníme šroty, které se vmíchají do jiného krmiva nebo se zvlhčí, podávat lze i celé zrniny, které předem na 12-24 hodin namočíme do vody. Šroty lze nahradit speciálními krmnými směsmi, podávat můžeme také granuláty určené pro přežvýkavce. Příležitostně se podle možností přidávají i ostatní druhy zeleniny a ovoce. Krmení se podává dvakrát denně na více míst, aby se k němu dostala i slabší zvířata a mláďata.
