Ušní svrab se projevuje zejména u zanedbaných koťat nebo starších zvířat. U domácích koček je ušní svrab příčinou 60 až 70% zánětů zvukovodu. U psů je ušní svrab příčinou pouze 5% všech zánětů zvukovodu. U psů se příznaky ušního svrabu objevují dříve.
Nejčastějším projevem ušního svrabu je svědění v okolí uší. Svědění se u zvířat projevuje intenzivním škrábáním, které může vést až k poraněním, a třepáním hlavou. Přítomnost parazitů v uchu zvířete také stimuluje tvorbu ušního mazu,
který je nápadně tmavý. Strupy a maz
obsahují živé roztoče a jsou proto infekční pro ostatní zvířata. Na člověka tento ušní svrab není přenosný. Neléčený svrab může vést
k těžkým hnisavým zánětům zvukovodu, které se mohou rozšířit do bubínku a pak dále do středního ucha.
První pomocí pro zvířata napadené ušním svrabem je pravidelné čištění ucha antiparazitárními přípravky a odstraňování ušního mazu a strupů. Léčba musí pokračovat alespoň 30 dní, i poté, co příznaky ustoupí. Pouhá jediná přežívající samička může totiž opět vyvolat ušní svrab. V pokročilejších fázích nemoci jsou indikována antibiotika. Nutné je přeléčení také ostatních zvířat žijících ve stejné domácnosti s nemocným zvířetem.
