I když si to v našich zeměpisných šířkách málokdo uvědomuje, tak je kokos významnou světovou olejninou. Tím spíše, že jeho olejové tajemství je ukryto pod názvem kopra, který ovšem nemá nic společného s naším koprem. Jedná se o bílou dužnatou hmotu získanou z kokosových ořechů.
Kokosovník se pěstuje více jak 3000 let. V takové Indii ho znali již kolem roku 1000 př. n. l. Lidé ze střední Evropy se o něm dozvěděli až v 16. století a to buď z antických spisů či z dobových cestopisů a kronik.
Kokosovník je až 30 metrů vysoká palma s přímými nebo prohnutými kmeny a více jak 5 metrů dlouhými listy. Nejčastěji je k vidění na mořském pobřeží a je nenahraditelnou plodinou tropickou a polotropickou plodinou. O kokosovníku se říká, že je užitečný 365 dní v roce nebo na 999 způsobů.
Ze skořápek se soustružily knoflíky i misky, z listů se připravuje salát, ze zkvašeného kokosového mléka se vyrábí alkoholický arak.
Kokosový ořech byl také nazýván jako mořský ořech. Jeho plody dobře plavou, slaná voda jim nijak neuškodí a samy se tak na mořských vlnách šířily z ostrova na ostrov. Tato schopnost kokosů překonat vodní cestou opravdu velké vzdálenosti, svedla už mnoho vědců k hledání původního domova kokosovníku. Každá teorie byla jiná a vybrala si jiný světadíl, což znamená, že skutečný původ kokosů zůstane neodhalen.
