Novorozenci mají větší množství červených krvinek, které ale přežívají kratší dobu a funkčně nezralá játra, která v prvních dnech po narození nedokáží odbourávat zvýšené množství bilirubinu. Ten se hromadí v kůži a způsobuje její žluté zbarvení.
Intenzita žloutenky závisí na mnoha faktorech. Závažná žloutenka může vzniknout při tzv. Rh nebo ABO isoimunizaci (nesnášenlivost krevních skupin u matky a dítěte). U nezralých dětí je určitý stupeň žloutenky pravidlem. Může přetrvávat delší dobu, není však nebezpečná. Mírný stupeň žloutenky může být pro dítě i přínosem.
Při vyšším stupni ale může být dítě apatické, mít potíže při pití a při velmi vysokých hladinách bilirubinu může být poškozen i mozek - v současné době extrémně vzácné. U větších dětí onemocnění probíhá na rozdíl od dospělých velmi často lehce a skrytě bez vyjádřených klinických příznaků (zežloutnutí), a proto děti nepoznaně přenášejí virus do svých rodin, kde po přenosu probíhá onemocnění téměř vždy s vyjádřenými příznaky - mají závažnější formu než děti.
Intenzitu žloutenky lze lehce odhadnout podle zbarvení kůže, k přesné diagnóze je zapotřebí stanovení hladiny bilirubinu z krve.
Očkování malých dětí a dospívající mládeže proti hepatitidám A i B je vhodné zejména proto, že je u nich vytvořena imunita dříve, než se dostanou do rizikového věkového období 15 – 24 let, kdy jim hrozí zejména nákaza hepatitidou B.
Zde je zvýšené riziko nákazy dětí. Nemocný člověk kontaminuje nemytýma rukama okolní předměty. Díky relativně vysoké odolnosti a infekčnosti viru se žloutenka rychle rozšiřuje. Hepatitida se může rychle šířit také kontaminovanou vodou.
Inkubační doba hepatitidy typu A je 15-50 dní. Během jednoho až dvou týdnů před prvními příznaky může člověk infikovat další osoby. Žloutenka typu A však nepřechází do chronického stadia, není u ní riziko cirhózy a rakoviny jater.
