Tento španělský jezdec nakoukl poprvé do seriálu formule jedna v roce 2000, kdy dělal testovacího jezdce u stáje Minardi. Tato dlouhodobě nejslabší, ale nesmírně sympatická stáj, už umožnila mnoha budoucím hvězdám proniknout do kolotoče velkých cen. Fernando se o rok později stal jejím řádným jezdem, ale na nějaké úspěchy mohl ještě zapomenout. Kromě nedostačujicí techniky se potřeboval ještě hodně naučit i jako jezdec.
Právě proto neodmítl nabídku stáje Renault, která hledala pro sezónu 2002 testovacího jezdce. Alonso si dobře uvědomil, že oběť v podobě roční pauzy od závodění mu v tomto případě vynese daleko více, než by se mohlo zdát. Během testování si mohl dostatečně osahat francouzský monopost a v roce 2003 se vrátil zpět do startovního pole.
A nutno říct, že poměrně úspěšně. Celkové šesté místo a zisk 55 bodů byl pro španělského mladíka velkým povzbuzením do další sezóny. Nehledě na to, že v Maďarsku vyhrál suverénním způsobem svou premiérovou velkou cenu.
V té době už začali mít všichni po krk převahy Ferrari a šampionát se omezil na počítání úspěchů a rekordů Michaela Schumachera. Alonso v sezóně 2004 ještě tak nezlobil, přesto se v celkovém pořadí mistrovství umístil na čtvrté příčce. O rok později však spojení Renault - Alonso zaznamenalo triumf.
Vůz se podařilo odladit k naprosté spolehlivosti a Španěl pilotoval přesně, rychle, ale zároveň šetrně. Kromě individuálního titulu se u Renaultu radovali i z vítězství v poháru konstruktérů.
