Občané většinou nehodnotí obsah toho, co jim říkáte, ale jak rychle a s jakým přesvědčením to dokážete říct. Vyzkoušet si to třeba na metodě jednoho populárního reportéra, který dokáže deset minut hovořit o úplné banalitě. Jestliže to dokážete, tak první krok máte za sebou.
Jestliže se chcete dostat do politiky, tak potřebujete, aby vás někdo volil. To znamená, že si musíte vybrat ty nejsnáze manipulovatelné občany a zjistit, co je nejvíce trápí. Doporučujeme důchodce, které trápí nízké důchody (penzijní připojištění má své opodstatnění) a to, že o ně nikdo nestojí.
Pamatujte, že ten kdo není v médiích, jako by neexistoval. V dnešní době je poměrně jednoduché vytvořit si databázi adres do všech časopisů, novin, rozhlasových stanic a televizí a zahrnovat redaktory všemi reakcemi na cokoli, co se kolem vás pohne.
Když dokážete mít rádi jen ty, kteří vám můžou být v politické kariéře prospěšní, pak budete na správné cestě. Ovšem pokud vám bude i váš nejlepší přítel komplikovat kariéru, musíte ho umět včas odkopnout.
Není snad nic horšího, než když o vás nějaký novinář vytáhne v nepravou chvíli aféru starou patnáct let (třeba účast na swingers párty). Za normálních okolností by to asi nikoho nezajímalo, ale v politice to je skvělá munice na váš odstřel.
Na každého musíte něco vědět a i když nevíte, tak si to budete muset umět vymyslet. Nezapomínejte, že lidé si nad každou aférou, která se objeví v médiích, říkají: „Kdyby to nebyla pravda, tak by se o tom nepsalo.”
Posledním a asi nejdůležitějším pravidlem, jak se dostat do politiky je, umět se vnucovat. Snad každý ví, co to znamená, stačí se podívat na současnou politickou scénu.
