Mexiko tvoří suchá náhorní plošina rozčleněná širokými údolími a na východě i západě ohraničená horskými pásmy. Některá z nich jsou vulkanicky aktivní. Nížiny jsou podél pobřeží, na Yucatánu a v Dolní Kalifornii (Bája California). Mexiko je vlastí dávných civilizací Mayů a Aztéků, stavitelů skvělých měst s náměstími, paláci a pyramidami. Indiánské civilizace zničili španělští conquistadoři, které v roce 1519 přilákaly pověsti o bájných pokladech zlata a stříbra. Španělé za tři staletí nadvlády zemi sjednotili svým jazykem a katolickým náboženstvím. V roce 1821 si Mexiko vybojovalo nezávislost.
Dnes tvoří většinu Mexičanů mesticové, potomci původních obyvatel smíšení se španělskými přistěhovalci. Přes dvě třetiny obyvatel žijí ve městech, existují však i končiny dostupné pouze v koňském sedle (Proč to nezkusit?).
Síť komunikací se postupně rozšiřuje. Země je tak hornatá a vyprahlá, že jen 12 % území je vhodných k obdělávání. Mexiko má ohromné zásoby ropy a rud kovů, přesto trpí nezaměstnaností a velkou zahraniční zadlužeností. Od úzkých styků s USA si Mexiko slibuje rychlý hospodářský rozmach.
Mexičané věří, že život je jako květina; zvolna se rozvíjí a pak zase uzavírá. Při každoročním svátku Dne smrti zaplaví ulice spousta květů a smrt připomínají i různé figuríny kostlivců.
Většina tkanin
pochází z továren. Mexičané však dodnes udržují i tradiční umění ručního tkaní
barevných látek. Sarape
je součástí tradičního mužského oděvu a nosí se přehozené přes ramena.
Mexiko se rychle industrializuje, ale zhruba třetina obyvatelstva se dosud živí zemědělstvím. Pěstuje se tu zejména kukuřice, fazole a zelenina, chová se hovězí dobytek, ovce, prasata a drůbež.
Mexické polopouště a suché planiny jsou domovem mnoha druhů agáve, rostlin pokrývajících trny. Šťáva z dvou druhů agáve se používá k výrobě alkoholických nápojů, tequily a mezcalu. Agáve se pěstuje na plantažích, část rostliny se vaří, mele, nechá vykvasit a pak se tekutina destiluje. Nápoj se vyváží do celého světa.
Aztécká
metropole Tenochtitlán byla vystavěna na ostrovech jezera Texcoco. Španělé město zničili a na jeho ruinách vyrostlo nové sídlo, Ciudad
De Mexico.
Mexická kuchyně
je velmi rozmanitá. Pálivé papričky chilli jsou důležitou přísadou k okořenění
a dochucení řady jídel. Placky zvané tortillas tvoří podstatnou část
stravy. Dělají se z kukuřičné mouky a mohou být plněny směsí masa, zeleniny a
sýra.
Mexiko má bohaté nerostné zdroje. Španělští kolonisté dobývali v 16. st. stříbro v horách Sierra Madre; dnes dobývá Mexiko jednu šestinu světové těžby stříbra a je známé svým vyspělým šperkařstvím.
V
přeplněných ulicích města Mexika hledají obživu tisíce lidí. Drobní obchodníci
prodávají potraviny, prádlo, losy loterie. Malí chlapci si vydělají pár pesos
jako polykači ohně, jiní nabízejí
turistům suvenýry.
Na pláních severního Mexika se chová hodně koní. Koně sem přivezli španělé v 16. st. Mexičané jsou
skvělými jezdci. Používají kožená sedla vyrobená místními řemeslníky.
Tato mayská
pyramida z 12. st
se nachází v Chichén Itzá a je jednou z mnoha staveb zanechaných starými mexickými
civilizacemi. Čtyři schodiště stoupají k nádhernému chrámu.
Pro mexickou
ekonomiku mají velký význam ložiska ropy a zemního plynu. Ropa se těží podél Campechského zálivu (Golfo de
Campeche) a zpracovávají ji rafinérie.
Velice oblíbená je tradiční mexická lidová hudba. Skupiny hudebníků mariachi nosí národní kroje a hrají a zpívají v kavárnách a na náměstích po celé zemi.
V lesích Mexika divoce roste strom sapodilla, z něhož se získává míza podobná mléku nazývaná chicle. Po zpracování se z ní stane guma, nejdůležitější složka žvýkačky.
