Prapředek motokáry měl původně tři kola a sloužil jako naviják na vojenských letištích pro tažení dopravních letadel. Protože se letištní technici nechtěli každý den dřít a tlačit tyto tříkolky do hangárů, využili toho, že motor navijáku dokázal rozjet celé vozítko. Po válce se přidává ještě jedno kolo a motokáry mohou začít plnit mírové závodní úkoly.
Když se z motokár stal opravdu motoristický sport, jeho nesmírnou výhodou bylo to, že se při výrobě motokáry dalo improvizovat a na čtvercový rám, který se dal svařit z pár trubek se dal namontovat třeba motor z motocyklu. Není třeba moc zdůrazňovat, že se toto líbilo především českým zlatým ručičkám a kutilům a čeští motokáristé patřili mezi světovou špičku.
Na motokárách je především ceněno to, že si můžete užít jízdu opravdu naplno. Toto vozítko má totiž své těžiště velice nízko a díky tomu na vozovce opravdu sedí, k čemuž přispívají i speciální pneumatiky.
Kromě toho je u motokár obdivuhodné jejich zrychlení, některé dokáží akcelerovat z nuly na sto za tři vteřiny.
Dnes jsou motokárové závody možností i pro velmi mladé jezdce, jak si vyzkoušet své schopnosti v opravdových závodech. Není sice pravidlem, že ti nejlepší z motokár dosahují na vavříny i v dalších motoristických disciplínách, ale většina pilotů F1 má za sebou zkušenosti s těmito malými, ale svižnými stroji, kde zvládali své první smyky.
V každém větším městě najdete půjčovnu motokár i s miniokruhem, kde si můžete v plné rychlosti napumpovat trochu adrenalinu do žil. Věřte, stojí to za to.
