Polární záře je název pro světelný jev, který se vytváří v zemské atmosféře ve výšce zhruba 80 až 130 km. Velký vliv na tento úkaz má působení Slunce, které vysílá směrem k magnetickému poli Země plazmu tvořenou volnými elektrony a protony. Tomuto shluku se říká sluneční vítr. Tento vítr je přitahován zmíněným magnetickým polem. Do zemské atmosféry pak tyto nabité částice vnikají kolem magnetických pólů, kde se v atmosféře střetávají s molekulami vzduchu.
Při těchto nárazech vzniká energie, která se projevuje jako intenzivní světlo. Díky neustálému proudu částic se výsledný efekt, který můžeme spatřit, neustále proměňuje co do tvaru i barvy. Pokud by byla sluneční aktivita opravdu vysoká, mohli bychom pozorovat polární záři i nad naši republikou.
Polární záře se obvykle vyskytuje na území od 23 stupně zeměpisné šířky směrem k pólům. Podle toho, na které polokouli se vyskytuje, ji označujeme jako Auroru Borealis (severní) a Auroru Australis (jižní). Jestliže se v zemské atmosféře vyskytuje dostatek kyslíku, je pravděpodobné, že se polární záře zabarví do červena nebo do žluto zelena, modrá a fialová barva zase svědčí o přítomnosti dusíku. Nejlepším obdobím pro výskyt polární záře jsou jasné noci v měsících, ve kterých se pozvolna blíží či naopak ustupuje zima (září, říjen a únor, březen).
Jak už bylo výše uvedeno, polární záři bychom za určitých podmínek a velké sluneční aktivitě mohli teoreticky vidět i v našich zeměpisných šířkách, ale nejlepším místem, kde se dá tato hra světla pozorovat, je určitě Laponsko, především místo zvané Trojbod, což je norsko-švédsko-finská hranice. V této oblasti je polární záře na obloze úplně přirozeným jevem pravidelně se opakujícím několik dní v týdnu.
