Zatímco většina lidí si pod pojmem Hip Hop představí pouze hudební styl, tento pojem vymezuje mnohem širší rámec. Jde totiž o kulturu se vším všudy.
Počátky se dají nalézt mezi afro–americkými komunitami v jižním Bronxu kolem roku 1980. Za necelých dvacet let se původně okrajová kultura rozšíříla po celém světě, za což se přičítá zásluha hlavně DJ Kool Hercovi. Spojení Hip Hop bylo z největší pravděpodobností poprvé použito v jedné písni uskupení The Sugarhill Gang.
Hlavními aspekty, neboli takzvanými elementy hip hopové kultury jsou MCing (rappování), DJing (všichni snad víme, kdo je DJ), graffiti a breakdance. Často se diskutuje o tom, co by mohl být pátý element, přičemž nejčastěji bývá do této skupiny zařazen beatboxing.
Vzhledem k jejímu původu v sociálně utiskovaných skupinách, hip hopová kultura se často dostává do konfliktu s tradičními „západními” hodnotami. Například v USA je rap vždy spojován s něčím špatným, nelegálním, násilným či kriminálním.
Multikulturní New York je to správné místo pro vznik něčeho tak smíšeného, jako je hip hop. Co se týká hudby, rapování je údajně zvyk původních obyvatel západní Afriky, ti ho do Ameriky nejspíše dovezli jako otroci. Dále byla hudba konfrontována s takovými styly jako je soul nebo funk. Přímý vliv na celou kulturu hip hopu měl jamajský styl dub, který je jedním z podžánrů reggae. Trochu si určitě vzal i z blues, kde interpreti přidávají ke zpěvu i rytmicky mluvené vložky.
Elementem, který jde nejvíce vidět a hlavně slyšet je Mcing. MC je člověk, který dokáže do rytmu hudby mluvit v rýmech, tedy rapovat.
Pokud jste viděli třeba snímek 8 mile, je vám jasné o čem mluvím. Jde o souboje MC´s, kteří bojují tím, že se každý pokouší shodit toho druhého jak z hlediska jeho básnických schopností, tak tématu či osobních vlastností a kvalit. To vše musí zvládnout plynule a v co nejoriginálnějších rýmech a metaforách. Vítězem je ten, který si více nakloní dav. Existují i battle DJ´s, Breakařů či Beatboxerů.
Pokud se chcete dozvědět něco více o zahraničních raperech, najdete u nás třeba články o Eminemovi a 50 Centovi.
Druhým zásadním elementem je DJing, jehož zakladatelem je Kool DJ Herc, který ho vpodstatě vytvořil. Dá se říci, že izoloval části písní, které byly zaměřeny čistě na beat. Tradičně využívají DJ´s dva různé songy, ze kterých tvoří pomocí tzv. scratchů naprosto originální skladbu.
Je snad nejznámějším zvukovým vyjádřením hip hopu. Jde o to, že beatboxer vytváří beaty, rytmus i celé melodie pouze za použití vlastních úst. Často tak lze vidět MC, jak rapuje do rytmu, který mu udává právě Beatboxer.
Tanečníci se v angličtině označují také jako B–boys, nebo B–girls. Jde o velmi dynamický tanec, který vznikl doslova v ulicích měst. Dalo by se říci, že je velmi podobný Capoeiře (celý článek o Capoeiře viz. zde). Z Breakdance se odvíjí přímo Hip Hop jakožto taneční styl, nicméně neobsahuje všechny jeho pohyby. Narozdíl od ostatních tanečních stylů má úplně minimální omezení, co se týká pozic či kroků.
Městská forma umění, o jejíž existenci jsou známky už z let šedesátých. Původně bylo graffiti způsob, jakým označit (tagovat) místo, kde dotyčný umělec či v některých případech gang byl. Nejvíce se vyvinulo v metrech pod New Yorkem, odkud potom proniklo i na povrch a zdi ve městech. To bylo částečně způsobeno tím, že vlastníkovi metra se to zrovna nelíbilo.
Od roku 1989 bylo toto nařízení změněno a dopravní prostředky i prostory provozovatele mohou být pro graffiti používány bez omezení.
První formy graffity byly jen rychlé tahy fixem či sprejem, takové podpisy – tagy. Z těch se postupem času staly obrovské obrazy s kompletními barevnými efekty, stínováním atd.
Graffiti bylo dlouho spojováno s něčím nelegálním, většinou gangy, násilím, drogami a pouličním zločinem. Ve většině míst je stále vytváření graffiti bez povolení nelegální a bývá často pokutováno.
Česká Republika zažila v posledních letech velký boom celé této kultury, která se mezi mladší generací stala velmi populární. Ze scény českých MC´s si můžete přečíst článek o Marpovi a článek s rozhovorem, který nám poskytl.
