Takovýto spolupracovník musí být středem celého vesmíru, jinak bude s největší pravděpodobností zle. A co se týče týmové práce, je schopný si přivlastnit všechny zásluhy.
Snažte se být co nejvíce sobecký. Pokud budete v jeho blízkosti, přidávejte do rozhovoru slova jako „já” a „můj”. Jestliže je Pan Já součástí vašeho týmu, tak dejte najevo, čí je který nápad. Nenechávejte mu iniciativu, tedy jen v případě, kdy jde o viditelně špatnou taktiku, která zajistí jeho neúspěch.
Určitě alespoň jednoho takto dokonalého člověka znáte (např. v podobě vaší manželky). Bez ohledu na fakta má vždycky pravdu.
Před tím než jeho „dokonalý nápad” zamítnete, dopřejte mu pozitivní hodnocení. Vysvětlete mu, že chyb, kterých se dopouští, jste se vy sám také dopouštěl. Používejte slova „my”, nikoliv „vy”. A naopak zapomeňte na slova typu „nikdy” nebo „vždy”.
Tak tento typ člověka má za to, že způsob, jakým se vše dělá od roku 1972, je jediný možný a nejlepší.
Jestliže se s takovým spolupracovníkem v zaměstnání setkáte, snažte se mu vnuknout myšlenku, že vaše nápady pocházejí úplně odjinud. Např. že ve vašem minulém zaměstnání to dělali takhle. V některých zaměstnáních je však přímo nutnost přizpůsobit se situaci. Anebo se jednoduše přiznejte, že jste nápad ukradl u konkurence.
Znakem ufňukaných spolupracovníků je to, že svůj cynický postoj přenáší na lidi, které mají okolo sebe.
Na takovéto osoby musíte stylem něco za něco. Až si zase bude stěžovat, jednoduše řekněte „Jo a…” a pak zaútočte na to, co mu dělá opravdové starosti.
Když je tato osoba s vámi, žasne nad vašimi skvělými schopnostmi. Ale jakmile je v kruhu svých spolupracovníků, rozplývá se nad vaší nekompetentností.
Vezměte pana pomlouvačného bokem a řekněte mu, že se vám nelíbí, co jste slyšel. Pak jděte pryč a nic mu nevysvětlujte. Nebude si jistý zda jste měl na mysli pracovní záležitosti či jeho chování, což ho vyvede z míry.
Jste-li zaměstnancem v hlavním pracovním poměru informujte se, kdy vám náleží plat za práci přesčas.
