Jablečník patří mezi nejstarší léčivé rostliny. Říká se, že slavný Linné odvodil název jablečníku od města Maria-Urb v bývalém Latiu u jezera Fucinus, kde se v hojné míře vyskytoval.
Jablečníku obecnému se také říká býčí krev, dunda, jablečník bílý, jablečník vonný, jablounek, jablouneklas, samaritánka, šedivá zelina, šedivka, vonný klas, vonoklas.
Nať jablečníku obecného sbíráme od června do září, nejlépe v odpoledních hodinách. Nať sušíme na slunci nebo při umělé teplotě do 40°C.
Jablečník obecný obsahuje hořčiny, z nichž nejdůležitější je marrubiin, asi 7 % tříslovin, silice, saponiny, pryskyřice, sliz, tanin, cholin, lipidy a další látky.
Jablečník působí příznivě na dýchací cesty , při srdečních neurózách, podporuje trávení, má mírně projímavé účinky, při chorobách žlučníku. Zevně se používá ve formě obkladů nebo koupelí na špatně se hojící či hnisající rány (má protizánětlivé účinky).
2 čajové lžíce sušené nati jablečníku obecného zalijeme 250 mililitry vroucí vody. Necháme 10 minut vyluhovat a poté pijeme 2x až 3x denně.
