Současný bohatý sortiment umožňuje také pěstování růží v nádobách. Posledních 20 let se rychle a úspěšně rozvíjí šlechtění drobnokvětých kompaktních růží, určených pro omezený prostor. Do nádob používáme nízké keříčkové růže, někdy označované za terasové, nebo miniaturní růže. Vyznačují se kompaktním tvarem a dlouho kvetou. Dosahují maximální výšky kolem 50 - 60 cm. Květy jsou sice menší než u standardních zahradních růží, ale bujně kvetou od května do zámrazu.
Růžím se daří na slunečném, vzdušném stanovišti chráněném před větrem. Půda musí být dobře propustná, kořeny nesmí stát dlouhodobě ve vodě. Růže v nádobách mohou zdobit balkon, slunné místo v bytě, na schodišti, terase apod.
Na jaře děláme u růží řez několik centimetrů nad podnoží (na 3 - 4 očka) a rostliny důkladně přihnojíme. Naposledy hnojíme v červenci. Pravidelně odstraňujeme odkvetlé květy. Důležitá je u růží také zálivka. Při nedostatku vody růže málo kvetou. Zaléváme přímo ke kořenům. Týdně by jedna rostlina měla dostat 9 až 18 litrů vody. Rostliny v nádobách důsledně chráníme před mrazy.
Přezimujeme je na chladném tmavším místě při teplotě kolem 5 °C. Ponecháme-li je venku, podložíme nádobu izolací (polystyren nebo dřevo), obložíme ze stran a ovážeme. Osvědčilo se také omotání bublinkovým polyetylénem. Keřík ještě přikryjeme chvojím. Stromkové růže navíc chráníme v místě štěpování korunky na kmínku.
Velice důležitou součástí zazimování růží je odstranění opadaných listů, které jsou často napadeny řadou chorob a škůdců. Při následném zahrnutí keříků zeminou bychom tak poskytli všemu škodlivému dobrý úkryt před zimou. Růže po vypletí záhonu a odstranění spadaného listí přihrneme zeminou, kterou lze doplnit o vyzrálý kompost nebo rozleželý hnůj. Navršení zeminy ochrání krček keříku před namrznutím. Keřík by sice na jaře obrazil, ale do podoby planého šípkového keře. Pro stromkové a roubované růže platí rovněž důkladné zazimování. Zakrýt musíme zejména kmínek pomocí slámy a jutoviny, kterou vyplníme slámou a omotáme kolem kmínku.
