Šeflera má svůj původ v tropických zemích, kde se vyskytuje jako několik metrů vysoký strom. Z hladkého kmínku vyrůstají dlouhé řapíky s paprskovitě složenými lesklými listy, které mohou být jasně zelené nebo žlutě skvrnité. V bytě dorůstá do výšky okolo 120 až 150 cm a šířky přibližně 60 centimetrů. Šeflera dlanitolistá je jedovatá rostlina, která obsahuje látky dráždící pokožku a sliznici.
Šeflery jsou teplé a vlhkomilné rostliny. Mají rádi světlé a polostinné místnosti, ale ne sluneční paprsky. Vynášení na svěží vzduch se nedoporučuje. V zimě by teplota při pěstování neměla klesnout pod 16°C. Na tmavém stanovišti rostlina řídne. Rostlině vyhovuje normální pokojová teplota kolem 20°C maximum 25°C.
Zálivka je od jara do podzimu velmi hojná, v zimě mírná. K zalévání se používá pouze měkká, odstátá voda pokojové teploty, nejlépe teplá.
Šeflera má rád vlhko, proto v letních parnech rostlinu jednou týdně orosíme. Vzdušná vlhkost by se měla pohybovat kolem 85%.
Od března do srpna šefleru přihnojujeme 2x za týden speciálními tekutými hnojivy pro pokojové rostliny, které neobsahují vápno.
Protože šeflera roste pomalu, přesazuje se podle potřeby. Mladé rostliny přesazujeme každý rok, rostliny starší zhruba každé 2 až 3 roky. Pěstební substrát by měl obsahovat 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl kompostové zeminy a 1 díl písku. Do zeminy je dobré přidat trochu dřevěného uhlí a antuky.
Šeflera se rozmnožuje vrcholovými řízky, které necháme zakořenit ve vodě.
Rostlina je umístěna v chladnu a průvanu.
V místnosti, kde se rostlina nachází je příliš suchý vzduch.
Pokud žloutne u šeflery mnoho listů a zároveň s tím také vypozorujeme vadnutí a hnilobu, bývá nejčastější příčinou příliš mnoho vody. Pokud však příznaky vadnutí a hniloby chybí, může být žloutnutí listů způsobené podvýživou.
Svilušky, štítenky, červci a mšice.
