V boji proti úhlavnímu škůdci bramborových kultur člověk již nasadil všechny dostupné prostředky. Bezvýsledně. Mandelinka bramborová stále úspěšně přežívá a množí se. Více o mandelince bramborové naleznete níže.
Původně se mandelinka bramborová živila listy rostliny, kterou Američané nazývají bizoní lopuch. Tato rostlina je velmi příbuzná bramborům. Dnes se mandelinka vyskytuje prakticky po celém světě.
Dospělí brouci i larvy se živí listy brambor, které svými silnými kusadly ožírají neuvěřitelnou rychlostí. Mandelinka bramborová se živý také listy rajčat a lilků.
Úhlavním nepřítelem mandelinky bramborové je člověk, který ji považuje za jednoho z nejškodlivějších brouků. Důležitými přirozenými nepřáteli mandelinky jsou někteří střevlíci, kteří požírají larvy i brouky.
Listy všech lilkovitých rostlin obsahují vysoké koncentrace dusíkatých látek – alkaloidů. Na mandelinku však tyto jedy nijak nepůsobí, může se živit také listy smrtelně jedovatého lilku černého. Chemický boj proti mandelince bramborové je nesmírně obtížný, neboť proti většině insekticidů spolehlivě hubících jiné druhy hmyzu je odolná a navíc je schopna rychle získávat odolnost i proti jedům zcela novým.
Hlavním důvodem, proč se mandelinka bramborová navzdory všem snahám o její vyhubení úspěšně šíří po celém světě, je její úžasná rozmnožovací schopnost. Každá samička naklade až 2500 vajíček rozdělená po do dvaceti až osmdesáti na spodní strany bramborových listů, aby byla chráněna před sluncem a deštěm. Vývoj vajíček trvá pouhých několik dní. Larvy, sotva se vylíhnou, začnou okamžitě ožírat listy.
