V substrátu, jehož základem je zemina, se daří pokojovým rostlinám přinejmenším stejně dobře jako v hydroponické nádobě. Sázení do tzv. substrátových směsí je rozšířenější u soukromých pěstitelů, hydroponické pěstování se více uplatňuje při profesionálním ozelenění kanceláří a interiérů.
Pěstujete-li rostliny v tzv. substrátu, jde nejčastěji o směs rašeliny nebo náhražek rašeliny, jílovitých minerálů, hnojiv a dalších přídavných látek, které stabilizují strukturu celé směsi. Tyto substráty mají tu přednost, že je lze sestavit přesně tak, aby vyhovovaly všem listem i květem okrasným pokojovým rostlinám, a splňovaly tak požadavky nezbytné pro dobrý růst a vývoj jednotlivých druhů.
Například pokojová azalka (Rhododendron simsii), hortenzie (Hydrangea sp.) a orchideje (Orchidaceae) vyžadují substrát silně kyselý; kapradiny (Aspidiaceae), africká fialka (Saintpaulia ionantha) a četné rostliny původem z deštného pralesa potřebují kyselý, přičemž optimum většiny pokojových květin leží v oblasti půdní reakce slabě kyselé. V alkalické půdě s vysokým obsahem vápenatých solí roste naproti tomu jen velmi málo druhů.
U hydrokultury je vlastním substrátem keramzit (expandovaný jíl), v němž jsou rostliny pouze ukotveny. Jde o výrobek z pálené cihlářské hlíny, chemicky naprosto neutrální, s vlastnostmi vhodnými pro zásobování kořenů rostlin vzduchem a vodou; výživu rostlin je nutné zajišťovat pravidelným dodáváním hnojiv.
V zásadě nelze předložit žádné statisticky významné důkazy o tom, že by měl rozdíl mezi výše zmíněnými formami substrátu obecný vliv na dobrý růst a vývoj rostlin. Pro který systém pěstování se rozhodnete, to záleží spíše na tom, jaký druh péče je vám příjemnější.
Rostliny pěstované v zeminách vyžadují pravidelnou zálivku v relativně krátkých časových intervalech, je třeba si vypěstovat cit pro množství vody i intenzitu hnojení.
Hydroponie vám usnadní péči, protože se o pokojové rostliny můžete postarat dva až čtyři týdny dopředu. Hnojení rostlin v hydroponických nádobách s využitím speciálních hnojiv je potřebné jen jednou za několik měsíců. V hydroponii se uplatňují spíše aranžérským způsobem sesazené skupiny rostlin, v zemině se naopak rostliny pěstují spíše jednotlivě - což však nemusí být pravidlem! Rostliny je třeba pravidelně přesazovat, ať rostou v substrátu v květináči nebo v hydroponické nádobě - ve druhém případě je však přesazování méně časté.
Pokud vám pravidelná a intenzivní péče o vaše svěřence přináší potěšení, bude vaše místo spíše u květináčů se substrátem. V opačném případě zvolte raději méně náročnou hydroponii. V každém případě si vyberte to, co je z vašeho hlediska pro vás nejlepší.
Velký výběr rostlin u zahradníka umožňuje, aby si člověk udělal určitý přehled. Rostliny lze zařazovat do skupin také podle srovnatelných či podobných podmínek, které vyžadují pro svůj růst.
Pro hydroponické pěstování rostlin se vyrábějí jednotlivé díly - květináče, pěstební nádoby, trubky pro hnojení a ukazatele výšky vodní hladiny, v návazných, do sebe zapadajících velikostech, což umožňuje snadný přechod na větší rozměr, když rostliny povyrostou.
Používáte-li pro pěstování sazenic keramzit o velikosti zrn 2-4 mm, zvolte stolní nádoby o velikostech 4-8 mm; pro nádoby na podlaze by měly mít granule průměr 8-16 mm. Při pořizování jednotlivých součástí pro hydroponické pěstování je nutné dát do souladu velikost květináčů s rostlinami a velikost hydroponické nádoby.
Jde to! Ne sice u všech rostlin, ale existují někteří zástupci rostlinné říše, které nemusíte dávat ani do země, ani do hydroponické nádoby. Zní to sice neuvěřitelně, ale vysvětlení lze najít v přirozeném způsobu života těchto rostlin na jejich původním stanovišti, kde tyto druhy rostou na větvích v korunách větších stromů.
Odborně se tyto rostliny nazývají epifytya nejsou to ani parazitické, ani poloparazitické rostliny, které na svém hostiteli cizopasí. Epifyty jsou pouze přichyceny svými kořeny přímo na kůře stromu nebo mechu zde rostoucím a získávají pro sebe živiny ze srážkové vody (déšť, rosa atd.). Pěstování bez substrátu je vhodné pro většinu bromélií (Bromeliaceae), pro četné orchideje (Orchidaceae) a pro několik málo listových kaktusů (Cactaceae).
Kořeny těchto rostlin musíte omotat načechraným mechem rašeliníkem (Sphagnum sp.) a vzniklý „balíček” připevnit na prkénko, kousek kůry nebo - např. u orchidejí - vložit do proutěného košíčku.
Právě u orchidejí se používá také tzv. pěstování v „botkách” vyrobených z lisovaných kokosových vláken, rašeliníku apod., které se rovněž vkládají do různých košíčků. Tato metoda pěstování však vyžaduje ty nejvyšší nároky na optimální péči a prostředí. Podmínkou je soulad teplotního režimu a vysoké vzdušné vlhkosti, jinak se rostlinám nebude dařit. Tento způsob pěstování je velmi zajímavý, uplatňuje se zejména pro výkladní skříně s květinami a pro malé vytápěné skleníky. Předpokladem jsou určité pěstitelské zkušenosti, ale i ty lze postupně získat.
