Máslové semeno, Mášlák, Palička, Panenská okurka, Purgácie, Stramonium,
Tatura, Vlčí bodláčí, Vlčí hvozd, Vojenský mák, Weisser Stechapfel,
Gemeiner Stechapfel, Rauapfel, Stachelnuss, Teufelsapfel,
Zigeunerapfel, Zombiegurke, Devil´s trumpet, Thorn apple, Hierba del
Diablo, Hierna Inca, Manzana del Diablo, Manzana espinosa, Patula,
Tatula, Yoshu chosen asago, Muranha, Tag´amih, Torescua, Xholo, Khishqa
Khishqa, Dutra, Tolache, Tlapatl, Dr.Man, Bodlákové jablko, Bodlavé jablko, Bodlavý ježek, Brantovní zelina, Bugačka, Bujačina, Bujačník, Čertí hlava, Čertova okurka, Ďábelské (ďáblovo) jablko, Datura, Durata, Jablko chlupaté (ježkovo, panenské, svinské, trnové, vlčí), Ježkova hlava, Ježkova palice, Ježlák, Královo zelé, Kravák, Lilek potřeštěný (ztřeštěný).
Listy, semena, občas i kořen nebo květ.
Durman je jednoletá bylina rozložitého vzrůstu. Jeho lodyha je 20 až 40 centimetrů vysoká a velmi bohatě větvená. Listy má řapíkaté s vejčitou čepelí, chobotnatě laločné s nepříjemnou páchnoucí vůní. Květy durmanu obecného vyrůstají v místech větvené lodyhy. Jejich koruna bývá nálevkovitá, bílá či světle fialová a otevírá se vždy večer. Plodem durmanu je nápadně ostnitá tobolka.
Durman obecný se nejčastěji vyskytuje na hnojištích, kompostech, starých zahradách, okrajích polí či skládkách. Přednost dává půdám, které jsou výživné, kypré a dusíkaté.
Durman obecný je pravděpodobně původní v jižní části USA, ale zdomácněl v Evropě i jinde. Roste jako plevel na živných, humózních, dusíkatých půdách na rumištích, úhorech a pustých místech. U nás se vyskytuje v nejteplejších oblastech naší republiky, např. v Polabí a na jižní Moravě.
Durman neškodný pochází ze Střední Ameriky. U nás se vzácně objevuje na rumištích a skládkách v okolí Prahy a Brna. Častěji se však pěstuje jako okrasná rostlina.
U nás se durman vyskytuje roztroušeně, obvykle v teplejších oblastech. Druhotně ho najdete skoro všude od tropů do mírných pásem.
Durman obecný obsahuje mnoho tropanových alkaloidů – nejvíce v žilkách a řapíku listů. Hlavními alkaloidy jsou anisodin, atropin, nikotin, belladonin, a l-skopolamin.
které jsou způsobeny zejména atropinem, byly pozorovány jak u zvěře, tak i u člověka, zejména pak u dětí, které se nechají zlákat zajímavě vypadajícími plody. Otrava se projevuje pocitem suchosti v ústech, zmatením, neklidem, rozšířenými zorničkami, halucinacemi, zarudlou kůži na obličeji, zrychleným pulsem, nízkým krevním tlakem a studenými končetinami. Smrt otráveného nastává většinou v komatu.
I když prognóza otrav durmanem bývá poměrně příznivá, nesmíte zapomínat, že je to rostlina smrtelně jedovatá. Léčba spočívá ve výplachu žaludku a v podávání živočišného uhlí. Při užitá durmanu je nezbytné ihned přivolat lékařskou pomoc a ještě před ošetřením lékaře je dobré vyvolat zvracení.
Je nutný okamžitý výplach žaludku velkým množstvím vody s aktivním uhlím, nebo alespoň ihned podat hodně slanou vodu k vyvolání zvracení. Dále se snažit o zmírnění teploty studenými zábaly. V excitační fázi diazepam (5 mg) či chlorpromazin. V případě hlubokého komatu je nutné umělé dýchání, aby se zabránilo vzniku respirační paralýzy. Jako specifické antidotum se používá fysostigmin (i.v. 1-2 mg), jehož podání se ve vážných případech opakuje po 30-60 minutách.
Durman omezuje sekreci bronchiálních žláz a mohutně rozšiřuje bronchy. Užívá se zejména jako antiastmatikum např. v tzv. astmatických cigaretách, proti křečím, při kašli i při Parkinsonově chorobě.
V homeopatii se durman užívá proti černému kašli, neuralgii, astmatu, nervozitě, křečím. Durman je opravdu jedovatá rostlina, takže se nedoporučuje užívat jej bez lékařského dozoru.
Tyto alkaloidy se nacházejí se i v ostatních rostlinách čeledi lilkovitých, jako jsou blín, rulík, mandragora a řada dalších.
