Plody neboli jalovčinky
Jalovec obecný je neopadavý, až 10 metrů vysoký a pomalu rostoucí keř nebo strom. Jeho tvar je rozmanitý – kuželovitý, rozložitý, sloupcovitý s více kmeny.
jsou v třičetných přeslenech, dlouhé 1 – 1,5 centimetrů a na svrchu žlabkovité s bělavým proužkem. Opadávají ve věku 3 – 4 let.
má jalovec obecný kulovitého tvaru s průměrem 6 – 10 milimetrů, zpočátku zelené, později modré až dočerna. Většinou dozrávají po dvou letech a třetím rokem už opadávají.
Samčí květy jsou velké 4 – 5 milimetrů, vejcovitého tvaru a žluté barvy. Naopak samičí květy bývají velké zhruba 2 milimetry, barvy zelené.
Stanovištěm jalovce obecného jsou pastviny, skaliska, vřesoviště, rašeliniště, dubové či březové lesy, suché nebo vlhčí písčité půdy, obvykle nevápnité.
a to od nížin až po nižší horské polohy. Celkově se s jalovcem můžeme setkat v mírných a subtropických oblastech severní polokoule a v teplých krajích, ovšem jen v horách.
Jalovec se užívá při zánětu močového měchýře, plynatosti, revmatických bolestech v kloubech a svalech a křečích. Byl také prokázán pozitivní účinek proti virovým onemocněním (oparu), posílení napětí dělohy i schopnost snižovat hladinu krevního cukru.
Z jalovce se také vyrábí celá řada alkoholických nápojů, např. borovička a gin.
