V každém domě je dosti místa pro rostliny, na balkoně (o pěstování balkonových rostlin více zde), na terase, na okenním parapetu, v místnostech a v zimní zahradě. Téměř pro každé místo se najde vhodný druh. Všechny rostliny krátkodobě snášejí trochu teplejší nebo chladnější, světlejší nebo tmavší stanoviště než odpovídá jejich přirozeným potřebám. Mají-li se však cítit dobře a pokračovat v růstu, je nutno jim poskytnout takové místo, které se co nejvíce blíží jejich původnímu přírodnímu stanovišti. V domě a v jeho blízkosti je k dispozici řada různých stanovišťi.
Nejčastěji chceme přizdobit rostlinami obývací pokoj, ve kterém trávíme nejvíce času. Pro rostliny mají světlo, teplota a vlhkost vzduchu zcela mimořádný význam.
Zjistěte si osvětlenost na místech, která přicházejí v úvahu pro umístění rostlin. Nespoléhejte přitom jen na vlastní oči. My lidé máme často pocit dostatečného osvětlení, ale rostlinám již světlo nestačí. Osvětlenost si můžete na vybraných místech změřit malým měřicím přístrojem, lux-metrem. Osvětlenost není také stejná po celý rok. Pokud například stojí před jižním oknem velký listnatý strom, bude na okenním parapetu v létě sice teplo, ale nemusí tam být dostatek světla nebo dokonce slunce. Naproti tomu v zimě, když není strom olistěn, svítí slunce bez překážky na rostliny.
Severní okno v horním podlaží vysokého domu je často lépe osvětleno než západní okno v přízemí, před kterým roste jehličnan nebo velký rododendron. Množství světla značně snižují domy na protější straně ulice, zastřešené balkony, ba i slabé záclony. Je třeba pamatovat i na nestejnou délku dne v průběhu roku. Většina pokojových rostlin pocházejících z tropů je přivyklá dvanáctihodinovému dni a noci a u nás trpí řadu měsíců v roce nedostatkem světla. Významná je také velikost okna. V přírodě dopadá světlo na rostlinu zpravidla ze všech stran, na okně pouze z jedné strany. U většiny rostlin je proto vhodné občasné pootočení, aby nerostly k jedné straně. Čím jsou okenní tabule větší, tím širší je úhel dopadu světla.
Stejně důležitá jako světlo je teplota. Pokud jsou rostliny umístěny na správném místě z hlediska požadavku na světlo, pak to je většinou od jara do podzimu v souladu i s požadavky na teplo. Problémy ale nastávají v zimě. V nevytápěných prostorách mohou být teploty příliš nízké, v teplém obývacím pokoji naopak příliš vysoké. Rostliny přivyklé na „teplé nohy” snášejí podlahové vytápění, pokud stojí ve velkých nádobách na podlaze, nebo topné těleso pod parapetní deskou. Většina rostlin však v topné sezóně trpí nedostatečnou vlhkostí vzduchu. V bytě, ve kterém jsou v zimě pouze vytápěné místnosti, je obtížné pěstovat rostliny vyžadující období vegetačního klidu při nízkých teplotách.
Při hledání vhodných míst pro rostliny je opomíjena kuchyně a koupelna. Za předpokladu dobrých světelných podmínek se mohou v těchto místnostech použít všechny rostliny, které potřebují po celý rok vyrovnané teploty a vyšší vlhkost vzduchu. V kuchyni a v koupelně je vlhkost vzduchu vyšší než v ostatních místnostech a teplo je tam většinou také. Nehledě na kořeninové bylinky na kuchyňském okně, jsou hezkou ozdobou kuchyně kvetoucí letničky a rostliny v závěsných nádobách. Mnohé rostliny špatně snášejí mastné výpary. Nabízejí se tedy rostliny s kožovitými listy, které lze omývat. Ve světlé koupelně se dobře cítí především kapradiny. Různé vzpřímeně nebo převisle rostoucí druhy poskytují měnlivý mnohotvárný obraz. Při dostatku místa se velmi dekorativně uplatní bambus nebo monstera.
Světlá chladná ložnice, která se v zimě málo vytápí a v níž teploty klesají až na 10 °C, je ideálním místem pro rostliny vyžadující nebo snášející nízké zimní teploty. Po celý rok se zde daří dobře například cisusu (Cissus), fatshedeře (x Fatshedera lizeí), zeleno-listé šefleře (Schefflera) nebo pokojové lipce (Sparmannia africana).
Haly a schodiště bez průvanu se hodí pro umístění velkých rostlin a nejen jako úložný prostor, ve kterém jsou rostliny doslova nacpány v oknech. Jsou vhodné pro přezimování kbelíkových a jiných rostlin, které vyžadují vegetační klid při nižších teplotách, protože v těchto prostorách je v zimě chladněji než v obytných místnostech. V nájemných bytech je však třeba, dříve než zde umístíme rostliny, požádat o svolení majitele a popřípadě sousedy.
Rozdíl oproti normálnímu oknu s umístěnými rostlinami je v tom, že rostliny rostou ve velkém truhlíku nebo vaně, které jsou pod úrovní parapetu v celé šíři okna. Pokud se do osázení zahrnou i postranní stěny a strop, díváme se skutečně do zeleně.
Některým z těch nejkrásnějších rostlin klima v našem bytě nevyhovuje. Vyžadují teplé, vlhké a světlé stanoviště. Tyto požadavky jim můžeme splnit jen v určitém typu skleníku, v uzavřeném květinovém okně. Přestavba normálního okna na uzavřené květinové okno však vyžaduje značné stavební zásahy a finanční výdaje. V nájemných bytech si to stěží můžeme dovolit, ale ve vlastním bytě ano. Nejlepší však je naplánovat květinové okno již při stavbě domu na východní nebo západní straně, s napojením na elektrickou síť, vodovodní vedení a s hlubokou vanou pro rostliny pod oknem. Teplota, osvětlení, větrání a vlhkost vzduchu musí být regulovány automaticky.
nutně vyžaduje vnější stínovací žaluzii. Náklady se vyplatí jen tehdy, když je okno velké a máme-li dost času na opatrování drahých rostlinných pokladů. Vyžadují denní ošetřování, i malá nedbalost může v umělém životním prostředí způsobit katastrofu, protože škodlivé houby nebo škůdci se rychle šíří. Téměř perfektní dojem deštného pralesa můžeme vytvořit umístěním epifytního kmene do uzavřeného květinového okna.
Vitríny jsou plně vyhovujícím, ale esteticky ne zcela uspokojivým řešením. Mohou být v různých velikostech, od malých skleněných skříněk až po velká stabilní zařízení s topením a osvětlením. Jejich funkce je založena na principu „Wardových skříněk”. Odpadá denní péče, protože v téměř zcela uzavřeném prostoru je vyrovnaný koloběh vody, asimilace a disimilace jsou téměř v rovnováze. Rostliny vhodné pro vitríny nevyžadují mnoho živin a pak také v omezeném životním prostoru příliš nenarůstají. Když rostliny nadměrně narůstají, porušuje se vyrovnaný stav a pak je třeba občas zalévat nebo odstranit velké rostliny. Odumřelé listy a zvadlé květy se musí samozřejmě co nejdříve odstranit. Pro vitríny jsou vhodné takové rostliny, které vyžadují teplé a vlhké prostředí, jsou drobné a pomalu rostou.
Zimní zahrada je nejvhodnější místo pro rostliny, protože poskytuje nejvíce světla ze všech prostor v domě. Kdo ji využívá jako zelený obývací pokoj a v zimě vytápí, může tam pěstovat všechny teplomilné rostliny. Celoročně nevytápěné nebo, lépe řečeno, pouze bezmrazé zasklené stavby jsou naproti tomu ideální pro mediteránní rostliny a samozřejmě jsou také perfektním místem pro přezimování rostlin.
Všechny úvahy platné pro interiér odpovídají také vnějším stanovištím. Jak je místo osvětleno, ve kterou denní dobu a jak dlouho sem svítí slunce, akumuluje teplo, jsou balkon nebo terasa zastřešeny, je místo větrné? Oslunění balkónu závisí na světové straně a protějších budovách nebo stromech. Úzké ulice, vysoké domy a stromy mohou jižně exponovaný balkón omezit na stanoviště sice teplé, ale polostinné. Nezastíněné, otevřené východní nebo západní polohy, se slunečním svitem od rána do poledne nebo od poledne do západu slunce, jsou ideálními stanovišti pro většinu rostlin. Na severním balkonu jsou převážně nepříznivé podmínky.
Rostliny nepoškozuje déšť ani vítr, ale akumuluje se v nich teplo. Na střešních terasách a na balkónech vysokých domů působí problémy vítr a déšť. Při osazování balkónů a střešních teras je nutno bezpodmínečně respektovat statiku staveb. Rostliny, nádoby a truhlíky, substrát, nábytek a my sami představujeme dohromady slušné zatížení. Zatížení podlahy nesmí obecně přesáhnout 250 kg na 1 m². Kromě toho balkóny pod námi, jako součást fasády domu, jsou také zatíženy různým zařízením. V každém případě se informujte u pronajimatele, dříve než přistoupíte k osázení balkónu.
