Semena, hlíza a květ.
Ocún jesenní je vytrvalá, 10 až 20 centimetrů vysoká podzimní bylina. Z hluboko uložené podzemní hlízy, vyrůstá na podzim růžovofialový květ.
tmavě zelené, někdy až půl metru dlouhé, většinou však 20 až 30 centimetrů, vyrůstající na jaře. Obklopuje je semeník, který obsahuje velké množství černohnědých semen.
Plodem ocúnu jesenního je tobolka, která je po přezimování pod zemí vynesena silnou lodyhou nad zem, a tam dozrává.
Ocún roste na světlých a vlhkým místech (louky, kolem cest, u potoků, světlé lesy aj.). V teplých nížinách vyhledává polostín a v horách slunná stanoviště.
Lidé ho však s oblibou pěstují i na svých zahradách, protože hlíza vykvete bez půdy i vody např. za oknem.
Ocún jesenní je silně jedovatá bylina obsahující prudce jedovatý alkaloid kolchicin. Ten má však léčivé účinky, a proto je ocún sbírán jako léčivá rostlina. Ovšem pro svou vysokou toxicitu je jeho užití vyhrazeno jen lékařům.
K otravě ocúnem může dojít při záměně jeho listů s listy česneku medvědího nebo při neopatrném použití v bylinkářství. Také je možná otrava skrz mléko koz či ovcí, které ocún jesenní zkonzumovaly.
první příznaky se objevují 2 – 7 hodin po jeho konzumaci. Jedná se o potíže s polykáním, škrábání v krku, nevolnost, zvracení, průjem, střevní křeče a silné močení.
(odvoz do nemocnice, živočišné uhlí, symptomatická léčba), pokračuje otrava ochrnutím, selháváním ledvin, otokem plic a v některých případech může dojít ke smrti.
