Z těchto 22 tisíc úmrtí způsobených tabákem připadají dvě třetiny (15 tisíc) na osoby středního věku (35 až 69 let). Netýkají se tedy žádných starců.
Je to spíš naopak! Statistiky naznačují, že kouření je bez přehánění zlozvyk přitahující nejrůznější onemocnění. Od začátku padesátých let do současnosti bylo celosvětově publikováno již nejméně 60 000 odborných prací, které prokázaly celou řadu negativních zdravotních důsledků kouření.
Výzkum prováděný Státním zdravotním ústavem dokázal, že lidé, kteří vykouří 20 a více cigaret denně, jsou nemocní průměrně 37 dnů v roce.
se dá jen stěží k něčemu přirovnat. Kouření zabíjí čtyřikrát více lidí než všechny ostatní preventabilní příčiny úmrtí dohromady (preventabilní jsou ty, kterým lze předejít; patří k nim úrazy, dopravní nehody, sebevraždy, vraždy, drogy a AIDS). Kouření navíc každoročně zabíjí i mnoho pasivních, nedobrovolných kuřáků, kteří jsou nuceni dýchat znečištěný vzduch.
Dýchací cesty jsou vystlány miliony drobných jemných vlásků, kterým se říká cilia. Tato cilia fungují jako malinká košťata – neustále očišťují dýchací cesty od prachu, dehtu a různých dalších cizorodých částic tím, že vše posouvají směrem nahoru, abychom to mohli vyplivnou nebo vykašlat. Jakmile jsou však cilia zasažena cigaretovým kouřem, jejich pohyb se zpomalí, nebo dokonce zastaví. Výsledkem je, že dehet z cigaretového kouře začne dráždit jemnou sliznici dýchacích cest a postupem času může toto chronické dráždění vyvolat rakovinné bujení.
Tato proměna trvá mnoho let. Když ale jednou začne, nádorové bujení prorůstá stále hlouběji do plicní tkáně a ve chvíli, kdy je rakovina objevena, je již většinou pozdě.
Ne. Na rakovinu plic a průdušek u nás ročně umírá asi 5 600 osob. Kouření má na svědomí především 30 procent úmrtí na ischemickou chorobu srdeční (ročně jde o více než 10 tisíc případů úmrtí a dále ještě o dalších 5 500 úmrtí na mrtvici).
jsou dva hlavní viníci v tabákovém kouři, zodpovědní za rozvoj srdečně-cévních onemocnění. Nikotin vyvolává pocit uvolnění a pohody, ale také zužuje tepny zásobující srdce, mozek, plíce a další důležité orgány. Nikotin je látka vyvolávající závislost.
se váže na červené krvinky a omezuje jejich schopnost přenášet kyslík. To způsobuje dušnost, malou výdrž a podporuje zužování a tvrdnutí tepen i tepének.
Více než 80 procentům všech případů rakoviny plic a 50 procentům případů rakoviny močového měchýře by bylo možné předejít, kdyby lidé přestali kouřit.
Proces hojení začíná u kuřáka ve chvíli, kdy přestane kouřit. S tím, jak se tělo očisťuje od nikotinu a kysličníku uhelnatého, významně klesá riziko srdečního postižení. I když riziko rakoviny klesá pomaleji, nebezpečí se zmenšuje s přibývajícími týdny a měsíci.
Protože stále přibývá pracovišť, na něž kuřáky nepřijímají, je možné, že když přestanete kouřit, naskytnou se vám také lepší pracovní příležitosti. Lidé jsou mnohdy velice úzkostliví, jsou-li vystaveni daleko menšímu riziku, například když cestují letadlem, přitom však přehlížejí vážnější ohrožení svého zdraví a života. Více než 30 procent kuřáků umírá předčasně na některé z nemocí spojených s tímto zlozvykem.
V průměru si zkrátí život o 8, 3 let, což odpovídá 12 minutám za každou cigaretu, kterou vykouřil. Přesto se však mnozí dokážou trápit představou, že by mohli dostat rakovinu například z určité chemické látky přítomné v pitné vodě.
Zkusme se na svůj život podívat realisticky. Tou největší službou, kterou můžete prokázat svému tělu, svému okolí a rodině, je, když přestanete kouřit a začnete opět dýchat čistý vzduch.
